Dnes je 19.10.17 svátek má Michaela  Česky  English  Deutsch


Biblický citát na dnešní den
Je jenom jeden Bůh. (Řím 3,30)

Svátky

Vánoce

Velikonoce



Velikonoční dny

Velikonoce nejsou svátkem jako ty ostatní: je to "svátek svátků", "slavnost slavností". (KKC 1169). Slavením velikonočního tajemství se křesťané spojují v důvěrném společenství s Kristem a vydávají se s ním cestou kříže ke vzkříšení a k životu s Bohem.

KVĚTNÁ NEDĚLE

Oslava Svatého týdne začíná na Květnou neděli průvodem, který symbolicky naznačuje, že následujeme Pána na jeho cestě utrpení a účastníme se jeho kříže, abychom dostali také podíl na jeho vzkříšení a na jeho životě. Tuto myšlenku vyzdvihuje zvláště žehnací modlitba nad ratolestmi: Květná neděle spojuje Kristův královský triumf a oslavu jeho utrpení vjedno. Obojí je ve velikonočním tajemství vzájemně propojeno…

ZELENÝ ČTVRTEK

Asi nejčastějším pojmenování čtvrtku ve svatém týdnu je zelený čtvrtek – vysvětlení je několik ovšem jako nejpravděpodobnější se jeví, že získal název podle toho, že se v dřívějších dobách v tento den měla jíst jen zelená strava (zelenina). Z mnohých názvů pro tento den uvedu ještě např. zrození kalicha, velký čtvrtek, slavnost kněžstva. Ranní mše se koná pouze v biskupských chrámech. Při této mši se světí svaté oleje (olej křtěnců, svaté křižmo a olej pro nemocné). Při večerní mši naposledy zvoní zvony a pak „odlétají do Říma“ až do bílé soboty – po tuto dobu jsou nahrazovány řehtačkami a klapačkami. V tento den se také koná obřad mytí nohou.

Tématem večerní liturgie jsou dvě události: Ježíšova večeře, při níž ustanovuje tajemství eucharistie a myje apoštolům nohy; Ježíšova modlitba v Getsemanské zahradě a jeho zajetí...

Zvyky:

Lidé v tento den vstávali velice časně, rodina se pomodlila, omyli se rosou, protože bránila onemocnění šíje a dalším nemocem. Někde se tato tradice se dodržovala až na Velký pátek.

Na Zelený čtvrtek vstávaly hospodyně časně, aby zametly dům ještě před východem slunce. Smetí se odneslo na křižovatku cest, aby se v domě nedržely blechy.

Kdo sní před východem slunce pečivo namazané medem, je chráněný před uštknutím hadů a před žihadly vos. V Orlických horách házeli lidé do studny chleba namazaný medem, aby se v ní držela po celý rok voda. Odpoledne se nepracovalo.Pekly se jidáše, zvláštně tvarované obřadní pečivo z kynutého těsta. Pokud se jedly potřené medem, opět měly být pro zdraví.

VELKÝ PÁTEK

- se nazývá velký od velkého tajemství.

Podle prastaré tradice se dnes neslaví eucharistická oběť, ale obřady na památku utrpení Páně. Ty mají tří části: Bohoslužbu slova (ve které se čtou pašije) zakončenou přímluvami za celý svět; uctívání kříže; přijímání. Velký pátek je postním dnem - postem od masa a újmy v jídle.

K tomuto dni se pojí mnoho pověr a zvyků. Věřilo se např. v magickou sílu země, která se na Velký pátek otvírala a na krátkou dobu zpřístupňovala poklady. Na Velký pátek ráno se lidé umývali v potocích či rybnících a přitom říkali: „Má nejmilejší velikonoci, nedopouštěj na nás zlých nemocí, hladu, moru, války, ohně strastí, i všech jinakých neštěstí, pro utrpení a smrt Krista Pána, našeho, amen.“

Pověsti:

Na Velký pátek se děly zázraky a země měl magickou sílu. Otevírala se, aby ukázala své poklady. Poklad označovalo světýlko nebo kvetoucí nebo zářící kapradí, otvor ve skále, ze kterého vycházela záře. Na souš vycházeli vodníci a proháněli se na koních. Podle pověsti se i na chvíli otevřela hora Blaník.

Zvyky:

Vstávalo se před východem slunce, lidé se chodili mýt do potoka, aby se chránili před nemocemi.

Někde se chlapci potápěli a snažili se ústy vytáhnout kamínek, který pak hodili levačkou za hlavu, to je mělo ochránit před bolením zubů.

V krajích s plátenickou výrobou se předly pašijové nitě, pak se udělalo na šatech několik stehů, to mělo ochránit před uhranutím a zlými duchy. Košile ušitá z plátna pašijových nití chránila před bleskem.

V tento den se nesmělo nic půjčovat, protože půjčená věc by se mohla očarovat. Věřilo se hodně na čarodějnice a uhranutí. Nepracovalo se na poli ani v sadu, aby se nehýbalo zemí.Nepralo se prádlo, protože by se prádlo namáčelo místo do vody do Kristovy krve.

BÍLÁ SOBOTA

Bílá – podle rouch, které si oblékají novokřenci. Mše začíná až večer po západu slunce s světí se při ní oheň, velikonoční svíce (paškál) a křestní voda.

Bílá sobota je tzv. aliturgickým dnem, neboť se dnes zásadně neslaví mše svatá a další svátosti, kromě pomazání nemocných a svátosti smíření.

Zvyky:

Z ohořelých dřívek se vytvářely křížky a nosily se do pole, by bylo úrodné. Popelem z posvěceného ohně se posypaly louky.

Někde se uhlíky dávaly za trám do domu, aby ho chránily před požárem. Na Bílou sobotu se zaké uklízelo, bílilo, odtud může být název Bílá sobota. Připravovalo se a chystalo. Na slavné Vzkříšení, na Hod boží velikonoční, obřadní i sváteční pokrmy, pekly se mazance i velikonoční beránci, pletli se pomlázky z vrbového proutí a nebo vázali březové metličky a zdobila se vajíčka.

VELIKONOČNÍ NOC

Velikonoční vigilie je oslavou svaté noci, kdy Pán vstal z mrtvých, kdy rozlomil pouta smrti a jako vítěz vystoupil z hrobu, aby i nám otevřel cestu k životu. Oslava Veliké noci vyjadřuje mnohými symboly a texty tento velikonoční "přechod" (pesach) ze zajetí utrpení a smrti do života svobody a plnosti.

Křestní obřady

Podstatným prvkem liturgie velikonoční noci je křestní slavnost. Tajemství křtu vyvěrá přímo z velikonoční události. Skrze něj máme účast na Kristově utrpení, smrti a vzkříšení. Proto se přednostně slaví a obnovuje právě o Velikonocích. Křest v řečtině znamená ponořovat. Křest v Krista Ježíše znamená osobní, pevné spojení s Ježíšem. Je to navázání osobního pouta s Ježíšem a s církví, které pro člověka znamená záchranu, péči a vysvobození z neodvratné moci zla.

VELIKONOČNÍ NEDĚLE

Kristus vstal z mrtvých za svítání “prvního dne v týdnu”, neboli “prvního dne po sobotě” (která byla podle židovského kalendáře posledním dnem týdne). Svým zmrtvýchvstáním dovršil Boží stvořitelské a vykupitelské dílo. Proto se křesťané v tento den začali pravidelně scházet k eucharistickému “lámání chleba” a tento den nazvali “dnem Páně”.

VELIKONOČNÍ DOBA

Slavení Velikonoc pokračuje dalších padesát dní až do neděle Seslání Ducha svatého, jakožto jeden sváteční den, jako "velký den Páně".

Svátky jsou převzaté z internetových stránek Říčanské farnosti , které za laskavé svolení k použití zpracovaných svátků mnohokrát děkujeme.