Dnes je 25.6.17 svátek má Ivan  Česky  English  Deutsch


Biblický citát na dnešní den
Nebojte se lidí. (Mt 10,26)

Svátky

Vánoce

Velikonoce



Určení data velikonoc

Velikonoce, jako svátky umučení a vzkříšení, patří k základním křesťanským pohyblivým svátkům. Ostatní pohyblivé svátky se odvozují vždy od data velikonoční neděle. Způsob určení dat křesťanských Velikonoc byl stanoven na ekumenickém koncilu v maloasijské Niceji roku 325.

Podle církevní historie připadlo utrpení Kristovo na dobu, jež následovala po jarní rovnodennosti a současně mu předcházel jarní měsíční úplněk. Toto pravidlo bylo vzato za základ a křesťanské Velikonoce (velikonoční neděle) se slaví vždy první neděli po prvním jarním úplňku. Za první jarní den byl pevně stanoven 21. březen. Pozor, toto se nemusí shodovat s astronomickým výpočtem jarní rovnodennosti, která může díky skokovým úpravám kalendáře pomocí přestupných dnů nastat až o dva dny dříve či později. Z uvedeného vyplývá, že připadne-li úplněk na 21. března a tímto dnem je současně sobota, následující neděle 22. března je již nedělí velikonoční. Je to současně i nejrannější datum, na které může velikonoční neděle připadnout. To je jedno z určujících pravidel. Další pravidlo pak stanoví, že nejzazší datum Velikonoc může být 25. dubna. V případě, že by první jarní úplněk připadl na 19. dubna a tento den byla současně neděle, vyšlo by datum Velikonoc až na 26. dubna. Protože toto není přípustné, přesouvá se úplněk o jeden den zpět (na 18. duben) a velikonoční neděle se slaví již 19. dubna. Ve dvacátém století tento případ nastal v roce 1981.

Jak je ale možné "přesunout" měsíční úplněk? Astronomický výpočet okamžiku měsíčního úplňku pochopitelně přesunout nelze. Církevní počty však nepracují s reálnou fází Měsíce, ale s tzv. církevním (cyklickým) měsícem, který se dlouhodobě shoduje s reálnými měsíčními fázemi, v konkrétním případě se ale může od skutečné měsíční fáze poněkud odlišovat. Protože určení církevního měsíčního úplňku je v podstatě určením "administrativním", lze jej též i administrativně přesunout.

Ani tím však komplikace nekončí. Další pravidlo vymezující datum velikonoční neděle praví, že v jedné devatenáctileté periodě tzv. zlatého čísla nesmí být velikonoční neděle dvakrát v nejzazším přípustném datu, tj. 25. dubna. Tento případ nastal ve dvacátém století v letech 1943 a 1954, které patří do jedné a téže periody začínající rokem 1937 a končící rokem 1956. V roce 1943 se Velikonoce slavily 25. dubna, v roce 1953 se však velikonoční neděle přesunula o týden dopředu na 18. dubna. Na mezní data však připadají Velikonoce jen velmi zřídka.

Profesor Fr. Hromádko popisuje výpočet data Velikonoc (Škola a život, časopis paedagogický; ročník XXVI. 1880):
Nejdůležitějším činitelem našich kalendářů jsou svátky velikonoční, ježto dle nich se řídí roztříděných ostatních pohyblivých svátků jak před, tak po velikonocích. Z příčiny té budiž zde na konec podán návod, který lze napřed vypočítati svátky velikonoční na kterýkoliv rok našeho století.

Návod ten pochází od slovutného mathematika Gaussa a výpočet děje se takto:

"Značí-li r rok letopočtu našeho století např. pro rok 1881. Stačí číslo 81 a znamenají-li litery a, b, c, d, e, zbytky povstalé dělením letopočtu a to:

(r+14)/19 zbytek a ;
r/4 zbytek b ;
(r+1)/7 zbytek c ;
(19a + 23)/ 3 zbytek d ;
konečně : 2(b+2c+3d+2)/7 zbytek e;

tedy připadají velikonoce na (22+d+e) března, nebo na (d+e-9) dubna". Dle svátků velikonočních řídí se ostatní pohyblivé svátky celého roku jak před tak i po velikonocích.Tak jest např.: Masopustní neděle 49 dní před velikonoci; Masopustní úterý 47 "; Popeleční středa 46"; Neděle "Invocavit" 42 "; Neděle "Reminiscere" 35 "; Neděle "Oculi" 28 "; Neděle "Laetare" 21 "; Neděle "Indica" 14 " ; Neděle "Palmarum" 7 "; Na nebe vstoupení Páně 39 dní po velikonocích; Svátky svatodušní 49"; Nejsvětější trojice 56 "; Božího těla 60"

Svátky jsou převzaté z internetových stránek Říčanské farnosti , které za laskavé svolení k použití zpracovaných svátků mnohokrát děkujeme.