Dnes je 19.10.17 svátek má Michaela  Česky  English  Deutsch


Biblický citát na dnešní den
Je jenom jeden Bůh. (Řím 3,30)

Svátky

Vánoce

Velikonoce





Postní doba

Velikonoce, nejdůležitější křesťanské svátky, začínají 40denní postní dobou, o popeleční středě (někdy též zvané škaredá, černá, bláznivá či den Adamův) – tj. středě před první nedělí postní (letos 17.2.). Do této doby se ale neděle nazapočítávají, proto v praxi připadá popeleční středa už na 46. den před Velikonoční nedělí. Název pochází z toho, že v tento den se udílí znamení popelem tzv popelcem na čelo – popel je z ratolestí z květné neděle předešlého roku. Tento symbol upomíná na blízkovýchodní tradici sypání si popela na hlavu na znamení pokání před Bohem. Znamení popelem je doprovázeno slovy: "Pamatuj, že prach jsi a v prach se navrátíš." nebo "Obrať se a věř evangeliu."
Následující neděle je první neděle postní (je jich celkem šest). Tyto neděle mají jak názvy latinské – pocházející z misálu, tak české.

PRVNÍ NEDĚLE

(latinsky Invocabit) se nazývá černá – snad podle černých rouch a také, že ženy v době půstu odkládaly barevné šaty a nosily pouze černé šátky. Někdy se též nazývá pražená – od obvařeného praženého, ale nemaštěného hrachu, který se v době postu jedl. Někdy bývá též nazývána pučálka od napučeného hrachu, který se též jedl v této době.

DRUHÁ NEDĚLE

(latinsky Reminiscere) se nazývá pražná od pražma což byl staroslovanský pokrm, který se zhotovoval pražením nedozrálého obilí. V některých krajích bývala též nazývána černou.

TŘETÍ NEDĚLE

(latinsky Oculi) se nazývá kýchavná – v tuto neděli se sloužila mše na zažehnání moru. Název kýchavná vznikl z toho, že jeden druh moru se ve středověku projevoval kýcháním. Jelikož se lidé v 16. stol. domnívali, že „kdož kýchne, hned náhle umříti musí“ vznikl obyčej, když někdo kých říkat „Pozdrav Pán Bůh“ a odpověď „Dejž to Pán Bůh“. Z toho též vznika pověra, že kolikrát kdo tuto neděli kýchne, tolik roků bude ještě živ; jinde, že za tolik let umře.

ČTVRTÁ NEDĚLE

(latinsky Laerte) se nazývá družebná – za starých časů se v tuto neděli mohli mládenci začít ucházet o svou nevěstu (družku). V tuto neděli též začínaly ohlášky, těch kdo chtěli mít po Velikonocích svatbu. Tato neděle měla zvláštní výsadu, neboť lidé měli povoleno zvolnit půst.

PÁTÁ NEDĚLE

(latinsky Judica) se nazývá smrtelná či smrdtelná - původ názvu musíme hledat v pohanských kultech jako konec zimy představované smrtí (Moranou), která byla vynášena z vesnic a měst, a počátku jara symbolizovaného zelenou ratolestí.

ŠESTÁ NEDĚLE

(latinsky Palmarum), která je zároveň poslední nedělí postní se nejčastěji nazývá květná či palmová někdy též květnice, neboť tuto neděli se světí palmové ratolesti, v naší zemi nejčastěji nahrazované tzv. kočičkami. Ale jsou známy i jiné názvy např. neděle mytí hlav, neboť tuto neděli se myly hlavy lidem, kteří měli být na bílou sobotu pokřtěni. Touto neděli zároveň začíná svatý či pašijový týden.

STŘEDA

– se nazývá metná či sazometná – ten den se totiž vymetají saze z příbytků tj. domy se čistí a připravují na svátky.

Svátky jsou převzaté z internetových stránek Říčanské farnosti , které za laskavé svolení k použití zpracovaných svátků mnohokrát děkujeme.