Dnes je 18.8.17 svátek má Helena  Česky  English  Deutsch


Biblický citát na dnešní den
Učinil lidi jako muže a ženu. (Mt 19,4)

Svátky

Vánoce

Velikonoce



Betlém

Betlém V hebrejštině slovo bét lechem znamená dům chleba, ale také dům (boha) Lachama. Od nepaměti se tak jmenovala malá judská vesnice ležící necelých 12 km od města Jeruzaléma. Narodil se v ní starozákonní král David a Ježíš Kristus. O vánočních svátcích se Betlém, ležící při silnici z Jeruzaléma do Hebronu, stává nejdůležitějším poutním místem křesťanských věřících. Stejně jako před staletími ani dnes nedokáže poutníky odradit nebezpečí spojené s cestou do míst, kde spolu válčí rozdílné kultury. Betlém se rozprostírá na dvou pahorcích spojených sedlem. Na úbočích kopců se rozkládají terasovité zahrady. Kdysi se vesnička na pahorku vysokém 772 m jmenovala Efrata, ale Izraelci ji přejmenovali na Betlém. V Novém zákoně se o ní píše jako o městě Davidově. Dnešní Beth Lachm je jedním z nejnavštěvovanějších míst Izraele, a to nejen křesťany. V posvěcené půdě Betléma nalezla poslední odpočinek řada postav Starého zákona. Podle legend byla nedaleko Betléma pochována Jákobova manželka Ráchel, usadila se tu část rodiny Kálefovy. Žila tu Noemi a její ovdovělá snacha Rút, o nichž hovoří starozákonní kniha Rút. Z Betléma pocházel druhý židovský král David, potomek Rút a Bóaza. Nejvíce však do Betléma poutníky táhne novozákonní vyprávění o narození Mesiáše, syna Boha v těle člověka.

Dodnes je tu k vidění jeskyně, v níž se podle svědectví podaného v raně apokryfní Knize Jakubově narodil Ježíš. Nad jeskyní stojí pětilodní bazilika Narození Páně, kterou na návrh jeruzalémského biskupa dala vystavět císařovna Helena v roce 330. O devět let později byla svatyně slavnostně vysvěcena. Dnešní podobu získala v roce 523 za císaře Justiniána. Bazilika byla po staletí předmětem sporů mezi křesťany hlásícími se k různým církvím. Boj o ni vyvrcholil v 18. století. Tehdy ji Řekové násilím odňali katolíkům, kteří ji spravovali pod záštitou Francouzů od roku 1690. Bratrovražednou válku o Kristovo rodiště nakonec vyřešila dohoda, podle níž se o vlastnictví podělili Arméni, Řekové a katolíci. Řekům připadla mohutná chrámová loď s kolonádami a jeskyně. Katolíci a Arméni dostali po oltáři v hlavní části chrámu. V jeskyni ukryté v kryptě se postupně po sobě konají bohoslužby všech křesťanských církví. Krypta je 12,4 m dlouhá, 3,9 m široká a 3 m vysoká. Stěny jsou obloženy leštěným mramorem a místo, kde se narodil Ježíš, je označeno čtrnácticípou stříbrnou hvězdou vsazenou do obložení. Bohoslužby všech křesťanských církví tu končí líbáním kamenné desky s hvězdou, na níž je nápis Hic de virgine Maria Jesus Christus natus est (Zde se Panně Marii narodil Ježíš Kristus). Ve výklenku je mramorový oltář v podobě jesliček. Snad právě proto se u nás pro označení vánočních jesliček, zdobících kostely i domácnosti věřících, vžil výraz betlém, připomínající rodnou vesničku malého Ježíška. S jeslemi souvisí i kaple Neviňátek, jejichž svátek je součástí vánočního oktávu. Na severní straně je tzv. cisterna Davidova, připomínající vítěze nad obrem Goliášem a druhého židovského krále. V Betlému, stejně jako v celé Palestině, slaví křesťané Vánoce a Ježíšovo narození třikrát do roka. Na Boží hod, 25. prosince, ho vítají bohoslužby západních církví, o šestém lednu řecké ortodoxní církve, pravoslavní, Koptové, Syřané a Habešané, a osmnáctého ledna slaví narození Páně Arméni. K návštěvě vánočních bohoslužeb je o Štědrém večeru v Betlému zapotřebí osobní pozvánky od příslušné církve. Ti, kteří se jí prokázat nemohou, se musejí spokojit se sledováním půlnoční mše na velké obrazovce umístěné na náměstí, nebo přímého přenosu bohoslužby na 1. programu izraelské televize.

Svátky jsou převzaté z internetových stránek Říčanské farnosti , které za laskavé svolení k použití zpracovaných svátků mnohokrát děkujeme.