Dnes je 19.10.17 svátek má Michaela  Česky  English  Deutsch


Biblický citát na dnešní den
Je jenom jeden Bůh. (Řím 3,30)

Svátky

Vánoce

Velikonoce



Stromeček

Stromeček Těžko si dnes dovedeme představit Vánoce bez ozdobeného stromečku. Nechybí snad v žádné domácnosti a v předvánočním čase se bez něho neobejdou ani slavnostně vyzdobené výlohy. Zelený stromek ověšený ozdobami, cukrovými řetězy a čokoládovými figurkami je samozřejmou součástí Vánoc. Kdo ale dnes ještě pamatuje, odkud se vánoční stromeček vzal? Jak splynul s poměrně mladou křesťanskou kulturou a proč ho každý rok s takovou láskou a pečlivostí zdobíme pro několik málo dní?

Podle jednoho z legendárních vyprávění vděčí vánoční stromeček za svůj vznik opatu Kolumbánovi z Luxeuilu a Bobbia. Kolumbán žil v 6. století a je bezpochyby jedním z nejvýznamějších řeholníků a řádových reformátorů raného středověku. Narodil se v Irsku, ale misionářská činnost ho zavedla do Bretaně a Burgundska. Podle legendy trávil Kolumbán Vánoce v roce 573 na dvoře burgundského krále Gontrana. Panovník byl teprve nedávno pokřtěný a obyvatelstvo království bylo pohanské, nepřátelské a plné pochyb o novém učení. O svátku Narození Páně slavili zimní slunovrat a Kolumbánovým snahám přiblížit jim pravý význam vánočních dnů věnovali jenom malou pozornost. Na svátek Spasitelova narození shromáždil Kolumbán zvečera své druhy na kopci kolem starobylé jedle, kterou domorodci uctívali o zimním slunovratu jako modlu. Ozdobil ji hořícími pochodněmi rozvěšenými do tvaru kříže. Neobvyklé počínání mnichů a zář ohně přilákaly zástupy lidí a Kolumbán k nim pronesl kázání o narození malého Ježíška v dalekém městě Betlémě, chlévu s oslíkem a volem, chudém Josefovi a vyvolené Marii. Možná, že právě tu noc přišel na svět přičiněním irského mnicha zvyk strojit vánoční stromeček.

Vánoční stromeček to však neměl se získáváním lidských srdcí snadné. Po celý středověk se nedochovala žádná zmínka ani vyobrazení svědčící o rozšíření kultu vánočního stromku. Jen ve staré francouzské písni ze 13. století zpívali trubadúři několik slov o stromu s hořícími svícemi. Katolická církev považovala zdobení stromů za pohanský zvyk a krutě ho pronásledovala. Až na samém konci 16. století se smířila s vánočním stromečkem. Věčně zelené větve stromku měly napříště symbolizovat věčný život přislíbený Kristem věřícím a připomínat jim rajský strom Adama a Evy, kteří slaví svůj svátek o Štědrém dnu. Alsaský anonym z té doby zaznamenal: "O Vánocích je zvykem vztyčovati v domech jedle a ověšovati je papírovými růžemi různých barev, jablky, barevnými hostiemi a cukrovím." Lesní řád alsaského Ammerscheiru z roku 1561 dovoloval každému obyvateli městečka uříznout v městských lesích o Vánocích stromek do výše osmi stop, odnést si ho domů a k radosti Boží ozdobit. Už tehdy byla nejoblíbenější jedlička. V brémské kronice byla zaznamenána v roce 1570 zpráva o jedli ozdobené "datlemi, sladkostmi a papírovými ozdobami". Stála v cechovní budově a radovaly se z ní děti cechovních mistrů. Vánoční zvyk se šířil z Alsaska do severních krajů velice pomalu. Postupně začaly vánoční stromečky zdobit o Štědrém dnu kostely a kněží pod ně stavěli jesličky. Do šlechtických sídel stromečky pronikly v polovině 17. století, ale byly spíše raritou než běžnou součástí vánočních oslav. Johann Wolfgang von Goethe se s vánoční jedlí seznámil až v roce 1765 v Lipsku a neskrýval svůj údiv a nadšení z neobyčejného zážitku. Měšťanské prostředí bylo ke stromečkům v Německu přeci jen vstřícnější. Němečtí protestanští řemeslníci je o Vánocích zdobili od druhé poloviny 17. století a nejstarší písemně doložený osvětlený stromeček se rozzářil v soukromém domě ve Štrasburku v roce 1642. Zdobily ho voskové a lojové svíčky. U rakouského císařského dvora byl vánoční stromeček oficiálně přijat v roce 1816, v Mnichově se z něj pomazané hlavy tehdejšího Bavorského království těšily v roce 1830. Do Francie se vánoční stromeček dostal v 19. století společně s princeznou Helenou Mecklenburskou, provdanou za vévodu Orleánského. Novomanželka uvedla stromeček v roce 1840 ke královskému dvoru do Tuilleries a vyvolala společenskou senzaci.

Kult vánočního stromečku si přisvojili i Angličané a rozpracovali ho s typickou anglickou neúnavností do nejmenšího detailu. Angličané si vůbec odjakživa potrpěli na vánoční oslavy! Vždyť Cromwellova nechuť k Vánocům ho málem připravila o politickou kariéru a vyvolala lidové bouře. Angličané se ale o své Vánoce nenechali nikdy nikým připravit a Narození Páně slavili se vší okázalostí a nadšením. Po celou dobu vánočního veselí stál na čestném místě v anglických domácnostech nazdobený stromeček. Místnost, ve které se nacházel, zdobila cesmína s rudými bobulemi, jmelí s plody připomínajícími bílé perly, zelený břečťan a vavřín vytvářely kolem stěn, stolů a lustrů bohaté girlandy. Charles Dickens věnoval anglickému vánočnímu stromečku tato dojemná slova:

Tento strom umístěný ve středu širokého, kulatého stolu, zdvíhající se nad čela dětí, je nádherně ozářen množstvím malých svíček a celý ozdoben jiskřícími předměty. Jsou tam panenky s růžovými tvářemi, jakoby se skrývaly za zeleným chvojím, jsou tam hodinky, skutečné hodinky, nebo aspoň hodinky s pohyblivými ručičkami, které se dají neustále natahovat, a také maličtí tvorové s rozveseleným obličejem, mnohem příjemnější na pohled než tvorové živí, neboť když jim sejmete hlavu, shledáte, že jsou plni cukroví, jsou tam i psíci, drobné dřeváky, káči, pouzdra na jehly, pijáky, umělá jablka, hrušky a ořechy obsahující překvapení. Krátce, jak to přede mnou řeklo jedno rozkošné dítě druhému rozkošnému dítěti, svému nejlepšímu příteli: "Bylo tam všechno a ještě více!"

Co do výzdoby mohli anglickým vánočním stromečkům konkurovat snad jen jejich němečtí příbuzní. Ozdobeným stromem kdysi uctívaly germánské kmeny o zimním slunovratu mocného boha Wotana. Církev však od 16. století vydávala původ vánočního stromku za křesťanský a vysvětlovala ho jako symbol světla. Na německých vánočních stromcích poletovali ptáci, motýli a andělé. Papírové růže upomínaly na "růži bez trnů" Matku Boží Pannu Marii, a jablíčka, rozvěšená po zelených větvičkách, na pramáti lidského rodu neposlušnou Evu. Nejkrásnější stromečky jsou dodnes k vidění v Tyrolích, kde každé Vánoce zdobí vánoční strom střechu i toho nejzapadlejšího nádražíčka ztraceného v horách. Barevné svíčky ozařují projíždějící vlaky a cestující okouzleně hledí do tajemné noci plné příslibů šťastnější a radostnější budoucnosti. Ve Výmaru byl v roce 1924 poprvé na evropském kontinentě postaven na veřejném prostranství vánoční strom osvětlený elektrickými žárovičkami. Nová móda přišla do Německa z Ameriky. Tam první elektricky osvícený vánoční stromeček dala roku 1912 na Madison Square v New Yorku postavit na vlastní náklady paní J. B. Herreshofová.

Strom - symbol

Strom je jedním z nejrozšířenějších a nejbohatších symbolů Je obrazem životodárné síly, kterou Stvořitel obdařil přírodu.

Kořen stromu - opora pro život

Strom je pevný a stabilní jen tehdy, má-li kořen. Čím hlouběji je zakořeněný, tím je stálejší a odolnější vůči všem nepříznivým vlivům. Hluboké kořeny však samy o sobě nestačí. Aby rostlina mohla žít, musí být zasazena v takové půdě, která jí dává vodu a živiny nutné pro růst.

"Člověk, který doufá v Boha a spoléhá se na něj, je jako strom, který zapustil své kořeny u vody." (Jer 17)

Platí, že:

Další symbolika

Křesťanská symbolika navíc ještě vidí souvislost mezi:

Svátky jsou převzaté z internetových stránek Říčanské farnosti , které za laskavé svolení k použití zpracovaných svátků mnohokrát děkujeme.