Jaroslav Pavlíček, známý odborník na přežití v extrémních podmínkách, říká, že nejrychleji člověka zabije strach. Bez jídla člověk přežije měsíc, bez vody několik dní. Na podchlazení umře za několik hodin, na strach, který člověka ochromí, za pár minut.

V běžných podmínkách většinou nejde o přežití, ale funguje to podobně. Kolik věcí jsme vzdali, protože jsme ztratili ze zřetele, kam a proč jdeme, a nechali se vylekat nepříznivými okolnostmi? Do kolika jsme se ani nepustili, protože jsme znejistěli a dostali strach předem? A kolik chyb a špatných rozhodnutí jsme udělali jen proto, že jsme se báli (selhání, odmítnutí, samoty...)? Strach je možná nejúčinnější zbraní pokušitele.

Petrova zkušenost nám ukazuje, že s pohledem upřeným na Ježíše a opřeni o jeho slovo můžeme jít i po rozbouřeném moři. Když se necháme ovládnout strachem, začneme se v tom plácat a topit. I pak je řešením obrátit se na Ježíše a volat: „Pane, zachraň mě!“ On je připraven k nám vztáhnout ruku a vytáhnout nás ven.