Dnes je 29.4.17 svátek má Robert  Česky  English  Deutsch


Biblický citát na dnešní den
Učte se ode mne. (Mt 11,29)

Vítejte

Vítáme vás na stránkách Římskokatolické farnosti Čelákovice součásti vikariátu Stará Boleslav. Na tomto místě pro vás budou připraveny informace o životě farnosti Čelákovice zahrnující po reformě od r. 2006 kostely v Čelákovicích, Nehvizdech, Mochově, Přerově nad Labem, Vyšehořovicích, Vykáni a Semicích. Doufáme, že tyto stránky přispějí k lepší informovanosti o životě farnosti, bohoslužbách i o tom, co má k naší farnosti vazbu poněkud vzdálenější.

Čelákovický kostel Mochovský kostel Nehvizdský kostel Přerovský kostel
Téma týdne
Často nejsou věci tak, jak bychom chtěli, aby byly
Dva z učedníků se ubírali do vesnice zvané Emauzy. Hovořili o tom všem, co se stalo. Mezitím se k nim připojil Ježíš. Oni ho ale nejdřív nepoznali. Zeptal se jich: „O čem to rozmlouváte?“ Zastavili se celí smutní: „Ty jsi snad jediný, kdo v Jeruzalémě neví, co se tyto dny stalo!“ Zeptal se jich: „A co?“ Odpověděli mu: „Jak Ježíše odsoudili k smrti a ukřižovali. My však jsme doufali, že on je ten, který má vysvobodit Izrael.“ A on jim řekl: „Jak jste nechápaví a váhaví uvěřit!“ Potom jim vše začal vysvětlovat… (srov. Lk 24,13-35)
29.4.2017, 10
Celý biblický příběh o dvou učednících jdoucích do Emauz naleznete zde

 

Zklamání, rozčarování a hořkost v našem životě

Často nejsou věci tak, jak si představujeme, že by měly být…
Naší reakcí je pak mnohdy zklamání, rozčarování a hořkost. 
„Celí smutní“ se utápíme v problému, možná nadáváme, žehráme.
Kroužíme kolem sebe a kolem problému
a jakoby po spirále se zavrtáváme hlouběji a hlouběji do „deprese“. 
Ztrácíme nadhled a kontakt s realitou. 

A nakonec máme tendenci nahlížet černě  i všechno ostatní, 
protože těžké a zlé věci v našich životech mají sílu zakrýt
i vše krásné, dobré a pozitivní, co kolem sebe máme. 
Pod pomyslnou hladinu pak navíc stahujeme i své blízké… 

 

Tři osvědčené kroky z „deprese“

Z této situace se lze dostávat třemi osvědčenými kroky. 

 

1/ Vykřič vše Bohu a naslouchej mu

Mluv o svých těžkostech, problémech a touhách s Bohem. A naslouchej mu. Neboj se při tom věci formulovat živelně, tobě přirozeným způsobem („jak ti zobák narost“). Bůh vidí do tvého srdce, ví o tvých těžkostech a zná i tvůj temperament. Proto před ním nemusíš předvádět nějaká korektní slohová cvičení. (Samozřejmě ať je to jen mezi tebou a Bohem – buď v myšlenkách, anebo na nějakém místě, kde jsi sám). Jde ale o to, aby sis nic nenechával pro sebe, někde v nitru ukryté, ale abys vše předkládal a odevzdával Bohu. Tak to dělaly všechny generace věřících. Důkazem toho jsou například žalmy…

A pak Bohu naslouchej. V tichu a v jeho slově… Čti pravidelně Bibli a pros Boha, aby skrze ni promlouval do tvého konkrétního života. Praktikovaly to tak celé generace křesťanů a nabízí se to dnes i tobě. I sám Ježíš úspěšně bojoval proti pokušení a proti ďáblu Božím slovem (viz Mt 4,1-11, Mk 1,12-13; Lk 4,1-13). Larry Richards ve své knize „Buď mužem“ píše, že „Ježíš nacpal Boží svaté slovo do chřtánu Satanovi a Satan ho opustil. … Ježíš šel do bitvy se Satanem a porazil ho Božím slovem. V bitvě se Satanem tak nejsme sami. … Čtěme proto pravidelně Bibli a naučme se některé verše nazpaměť, abychom mohli porazit pokušení, až se objeví“. Sami totiž mnohá pokušení nejsme schopni zvládnout. 

2/ Všímej si (i drobných) radostí

Snaž se nevidět vše černě, ale věnuj se (i drobným) radostem každodenního života. Těžkosti a temnoty života totiž mají tendenci ovládnout celé naše vnímání. Vše se nám tak pomalu zahaluje do temnoty, kde nás ovládá strach a jsme ještě více zranitelní. Lékem na příliš „pesimistické“ vnímání světa bylo vždy v židokřesťanské tradici tzv. díkůvzdání a chvála Boha. Tedy všímání si i všeho dobrého, co nás obklopuje a všímání si dobroty a velikosti Boží, která převyšuje naše konkrétní utrpení a bolest. Všímání a vyslovování. Buď v nitru, anebo nahlas. Anebo je možné si na papír (či do mobilu) sepisovat svoje vlastní žalmy, kde je místo pro bolest, pochybnosti, strach, ale i pro touhy a úžas nad Božím dílem.

Útěchou a posilou nám je, že sám Bůh sestoupil v Ježíši Kristu do našich životních situací, sdílí je s námi, vzal všechnu naši bolest, ponížení, pokoření a beznaděj na sebe. To vše s ním bylo přibito na kříž. Pod tíhou toho všeho zemřel. Ale byl vzkříšen a i nám otevřel cestu skrze bolet ke vzkříšení a plnohodnotnému životu. 

Útěchou nám může zároveň být i to, že na mnohé situace našeho života Bůh má jiný (a lepší) úhel pohledu než my sami. 

3/ Konej dobro (navzdory všemu těžkému, co prožíváš)

„Doufej v Hospodina, chraň se zlého a čiň dobro,
pak se budeš těšit klidu.“ (ze Žalm 37)

Jak reaguje na stesky o těžkém životě jeden z prvních psychologů Evagrius (345–399)? Neutěšuje, nýbrž vybízí nás, abychom se řídili slovy žalmu 37: navzdory všemu těžkému se spolehli na Pána, nenechali se ovlivňovat zlem a konali dobro. Tato biblická věta nás může chránit před přílišnou sebelítostí, může nás vyvádět z oplakávání sebe samého a vést k důvěryplnému a plodnému jednání, které přináší užitek jak našemu okolí, tak nakonec i nám samotným. (Viz známá písnička: "Dělání, dělání, všechny smutky zahání...")

Shrnuto a podtrženo

Temnoty, těžké životní situace a zlo mají tendenci
náš život halit do temnoty "deprese", malomyslnosti a zoufalství.

Z této situace vedou tři osvědčené kroky: 

1) Všímat si všeho dobrého a krásného kolem sebe
a být vděčný (i) za maličkosti všedního dne.

2) Vše ze svého života svěřovat a odevzdávat do rukou Božích.
Jemu vylévat své srdce. A naslouchat mu.
V tichu. V jeho slově. 

3/ Nezůstat sedět se zalomenýma rukama,
ale doufat v Boha, nejednat zle a činit dobro.


K tomu ať nám pomáhá a žehná dobrý a milosrdný Bůh! 

Tuto službu poskytuje www.vira.cz.